Slovní zásoba, nebo gramatika: co je důležitější na začátku?

Potřebujete obojí, ale ne v každé fázi stejným dílem. Slovní zásoba přináší začátečníkům nejrychlejší výsledky: i malá sada běžných slov vám umožní o něco požádat a porozumět jednoduchým odpovědím. Gramatika z těchto slov dělá jasné věty. Nejlepší je učit se každé nové slovo spolu s gramatikou a kontextem, díky nimž ho dokážete použít.

Častá otázka, kterou si dříve či později položí většina lidí, kteří se učí jazyky, zní zhruba takto: „Co je důležitější, gramatika, nebo slovní zásoba?“ Tady je moje odpověď a to, co fungovalo mně.

Co je důležitější, slovní zásoba, nebo gramatika?

Slovní zásoba jsou slova jazyka. Gramatika je soubor vzorců, které určují, jak se tato slova mění a spojují do vět. Kdybyste mohli mít jen jedno, slovní zásoba by vás dovedla dál. Jak to v roce 1972 vyjádřil lingvista David Wilkins: „bez gramatiky lze sdělit jen velmi málo, bez slovní zásoby nelze sdělit nic“.

Upřímná odpověď ale zní: záleží na vašich potřebách. Na začátku potřebujete základní slova a fráze jako „Ahoj“, „Na shledanou“ a „Děkuji“. Dá se říct jen „Jméno?“ nebo „Telefonní číslo?“ a přesto dostat odpověď. Časem ale budete chtít jít dál než k výrazům o dvou nebo třech slovech, jinak zůstanete na úrovni toho, co dokáže vyjádřit dvou- nebo tříleté dítě ve svém rodném jazyce.

Můžete také řadit jedno slovo za druhým do jakési slovní polévky a posluchači vás chvíli budou sledovat. Většina lidí ale takové komunikaci po delší době rozumí jen těžko. A tady přichází na řadu gramatika.

Učit se nejdřív slovní zásobu, nebo gramatiku?

Nejvhodnější pro: začátečníky, kteří řeší, čemu věnovat první hodiny učení.

Začněte slovní zásobou a gramatiku přidejte, jakmile máte slova, na která ji můžete použít. Lepší otázka než „které z nich?“ je podle mě: „Na co se mám právě teď zaměřit, na gramatiku, nebo na slovní zásobu?“ Taková otázka vám dovolí přepínat mezi obojím podle potřeby.

Někdy je lepší prostě se učit slova. Pokud se učíte například angličtinu, začněte slovy, se kterými se setkáte nejčastěji: 100 nejčastějších anglických slov s výslovností. Jindy je lepší učit se struktury, třeba jak položit otázku, mluvit o minulosti nebo vytvořit zápor slovesa. Nakonec ale musíte obojí postavit vedle sebe, protože nejlépe fungují společně.

Co znamená znát slovo?

Výraz, který mi osobně hodně pomohl, je „znalost slova“. Podívejte se na jakékoli heslo ve slovníku nebo v konverzační příručce a uvidíte, že u každého slova najdete informace o jeho významu i o jeho užití. Znát slovo dobře znamená vědět mnohem víc než jen jeho překlad.

Výzkumník Paul Nation (2001) popisuje znalost slova ve třech částech:

• Forma: jak slovo zní, jak se píše a z jakých částí se skládá.
• Význam: k čemu odkazuje a s jakými dalšími slovy a představami souvisí.
• Užití: jeho gramatika, slova, se kterými se obvykle pojí, a kdy je vhodné ho použít.

Právě v této třetí části se slovní zásoba a gramatika potkávají. Slovo navíc obvykle poznáte dávno předtím, než ho dokážete sami použít. Tento rozdíl vysvětlujeme v článku o receptivních a produktivních dovednostech.

Jak spolu souvisí slovní zásoba a gramatika?

Mnoho slov si s sebou nese vlastní gramatiku. V angličtině se říká „depend on“ (záviset na), ne „depend of“. Říká se „make a mistake“ (udělat chybu), ale „do your homework“ (udělat si domácí úkol). „Advice“ (rada) nemá množné číslo, takže žádáte o „some advice“, ne o „an advice“. Nic z toho v překladu slova nenajdete, a přesto právě to rozhoduje, jestli vaše věta zní správně.

Proto někteří učitelé vnímají obojí jako jeden systém. Lexikální přístup (anglicky lexical approach), který v roce 1993 popsal Michael Lewis, tvrdí, že „jazyk se skládá z gramatikalizované lexiky, nikoli z lexikalizované gramatiky“. Jednoduše řečeno: učte se slova v celcích, ve kterých se přirozeně objevují, a velká část gramatiky přijde s nimi.

Jak se učit slovní zásobu a gramatiku zároveň?

Nejvhodnější pro: studenty, kteří znají spoustu slov, ale mají potíže skládat věty.

Když víte, jak se slovo používá s dalšími slovy ve smysluplné větě, pomůže vám to víc než znalost samotného slova. Tady je pět návyků, které v tom pomáhají:

1. Učte se slova ve frázích. Uložte si „make a decision“ (rozhodnout se), ne jen „decision“.
2. Zapište si na kartičku gramatiku. Přidejte rod, množné číslo, minulý tvar nebo předložku, kterou slovo vyžaduje.
3. Pamatujte si celé příkladové věty. Věta vám dá hotový vzorec, který můžete znovu použít.
4. Vyměňte jedno slovo. Vezměte větu, kterou znáte, a změňte v ní jedno slovo, aby vznikla nová.
5. Použijte ho. Ještě týž den řekněte nebo napište vlastní větu s novým slovem.

Proto má Lingocard jednotlivá slova i celé věty. Vedle balíčků slov najdete hotové balíčky vět, frází a idiomů. V naší aplikaci na kartičky zdarma se každá kartička čte nahlas, takže ke každému slovu dostanete jeho zvuk i kontext, díky kterému ho použijete ve skutečných větách. Další techniky najdete v našem průvodci, jak zlepšit slovní zásobu.

Jak to mohou využít učitelé?

Nejvhodnější pro: učitele, kteří plánují hodiny nebo celý kurz.

Stejný princip funguje i ve třídě. Ke každému novému slovu přidejte gramatiku a kontext, díky nimž je použitelné, a nové vzorce zavádějte, až budou mít studenti slova, kterými je naplní. Naplánovat to ve správném pořadí vám umožní vytvořit strukturované kurikulum, které znalost slov buduje krok za krokem, místo aby se slova učila izolovaně.

Shrnutí: učte se slova a gramatiku společně

Učte se jazyk jako jednotlivé stavební kameny i jako dílky, které můžete pružně skládat dohromady:

• Začněte nejčastějšími slovy a frázemi.
• Učte se každé slovo s jeho formou, významem a užitím.
• Přidávejte gramatické vzorce, jakmile máte slova, kterými je naplníte.
• Každý den si procvičujte skládání vlastních vět.

Vaše schopnost používat slova poroste, jak budete cvičit a prohlubovat svůj cit pro to, jak slovní zásoba a gramatika spolupracují. Ať se chcete učit angličtinu online, nebo jakýkoli jiný jazyk, na platformě Lingocard najdete balíčky slov, balíčky vět a opakování v intervalech.